Z archívu hádzanej...

01.05.2020 21:05

Archiv Z: Mistrovství světa 1990 v Československu. Sledujte souboj domácích s mistrovskými Švédy na ČT Sport

Před třiceti lety v roce 1990 hostila Československá federativní republika mistrovství světa v házené mužů. Bylo první velkou mezinárodní akcí po Sametové revoluci v Československu, mistrovský titul vybojovali Švédové a Češi skončili na šampionátu sedmí. Z celého klání se v archivu České televize dochoval jediný záznam. Souboj semifinálové skupiny mezi československou reprezentací a mistrovskými Švédy. Připomenout si jej můžete ve vysílání ČT Sport v neděli 19. dubna v 17 hodin.

 

 

Mistrovství světa v házené mužů se v Československu uskutečnilo v roce 1964, nejlepší ženské týmy z celého světa pak česká a slovenská města uvítala v roce 1978 a znovu se pak světová elita sjela do Československa v roce 1990. První měsíce roku 1990, v nichž se šampionát v Československu konal, byly logicky poznamenány aktuálními dynamickými politickými změnami, přesto se pořadatelům podařilo připravit šampionát, který po všech stránkách snesl měřítka velké mezinárodní akce.

„Jen hodiny nás dělí od otevření mistrovství světa v házené mužů. Československo přivítá šestnáct elitních světových družstev, které budou nejprve hostit čtyři města – dějiště vyřazovacích skupin: Prešov, kde hrají českoslovenští reprezentanti, Žilina, Zlín a Plzeň. Semifinalisty uvidí diváci v Ostravě a v Bratislavě, ve Zlíně budou hrát čtyři týmy o 13. – 16. místo. Šampionát vyvrcholí 9. a 10. března v Praze, kde nejlepší rozhodnou mezi sebou o medailích. Všechny – nejen reprezentanty zúčastněných zemí, ale i funkcionáře národních svazů, delegáty, rozhodčí a turisty – vítáme s otevřenou náručí. Poprvé ve svobodné zemi!“ hlásil bezprostředně před startem šampionátu časopis Štart.

Čechoslováci nastoupili v Prešově v základní skupině B proti Rumunsku, Jižní Korei a Švýcarsku. Bodovali jen v zápase s Jižní Koreou, ve skupině skončili třetí a jejich výkony budily u veřejnosti lehké rozpaky především s ohledem na šesté místo, které tým vybojoval na Olympiádě v Soulu dva roky předtím v roce 1988, i když třeba právě Jihokorejci skončili na domácí olympiádě stříbrní.

Vždy nejlepší tři týmy z každé základní skupiny MS 1990 postoupily do bojů semifinálových skupin. Tam se tedy probojovali i českoslovenští reprezentanti a hned na úvod programu těchto semifinálových skupin se 5. března 1990 v Ostravě utkali s týmem Švédska, pozdějším vítězem celého turnaje.

 

Jak popisoval zápas proti Švédsku dobový tisk?

„V prvním střetnutí v Ostravě opět nejtěžší soupeř – Švédsko. A opět ten stejný taktický tah s Kotrčem na místě střední spojky a s jasným úmyslem prosadit se především z brankoviště. Prvních dvacet minut to vychází, na gól odpovídáme gólem, přestože se Švédové jen těžko dají na vlastním brankovišti vyšachovat. Začínáme však střílet i z dálky – a špatně. Následují naše chyby v obraně a šňůra pěti gólů před koncem poločasu rozhoduje o výsledku. S vítězstvím jsme nepočítali, ale s důstojnou prohrou ano.

Že by i tady měli pokaženou časomíru? Plynutí dvouminutových trestů se na světelné tabuli neukazuje. IHF tak rozhodla před šampionátem, čas návratu hráče napíší časoměřiči na papír a zavěsí na stojánky na obou stranách stolku. Je to možné ve věku elektroniky?

´Myslel jsme si, že československé družstvo bude mít nebezpečnější spojky,´ povídal po zápase trenér Švédů Bengt Johansson. Technický záznam mu dává za pravdu: Na jejich bránu směřovalo 11 střel z dálky, jediný gól dal Baumruk. Bez spojek se házená opravdu nedá hrát,“ popisoval časopis Štart.

 

Domácí pohráli 20:26. V semifinálové skupině pak Čechoslováci vybojovali ještě remízu 21:21 v zápase s Francií a bod brali i za nerozhodný zápas s Maďarskem (20:20). V semifinálové tabulce nakonec patřilo Československu čtvrté místo a v samotném závěru turnaje se s reprezentací NDR utkalo v Praze o konečné sedmé místo. Poslední utkání domácí reprezentace na domácím šampionátu skončilo pro Československo vítězně, východoněmecký tým porazilo těsně 17:16 (8:6). Tým trenéra Jiřího Víchy si tak zajistil s konečným sedmým místem také postup na Olympijské hry v Barceloně a na MS 1993 ve Švédsku.

 

Výsledky československého týmu na MS 1990

 

ČSFR - Švýcarsko 12:13 (5:7), skupina B

ČSFR - Rumunsko 17:25 (9:11), skupina B

ČSFR – Jižní Korea 29:24 (17:10), skupina B

ČSFR - Švédsko 20:26 (9:15), semifinálová skupina

ČSFR - Francie 21:21 (9:9), semifinálová skupina

ČSFR - Maďarsko 20:20 (10:8), semifinálová skupina

ČSFR – NDR 17:16 (8:6), o 7. místo

 

Československý tým nastoupil na šampionátu v roce 1990 v tomto složení:

Barda, Švajlen, Shejbal - Lipták, Para, Baumruk, Kotrč, Šetlík, Sovadina, Vaněk, Tonar, Jindřichovský, Novák, Szücz, Sedláček. Trenérsky tým vedli pánové Vícha a Zeman.

Z olympijského týmu ze Soulu v týmu nastupovaly házenkářské osobnosti jako například Jiří Kotrč, Petr Baumruk, Libor Sovadina, Zdeněk Vaněk, Karel Jindřichovský, Jan Novák nebo skvělý brankář a osobnost týmu Michal Barda. Sestavu pak trenéři doplnili o další mladé hráče, po deseti letech se pak do reprezentace vrátil naopak zkušený Jiří Shejbal. „Je to zkušený brankář, jeho předností je výborná přihrávka do protiútoku, má dobrý vliv na spoluhráče, dokáže je vyburcovat. Přesvědčil mě, že je pro reprezentaci ochoten udělat všechno. To je důležité,“ řekl o něm před šampionátem trenér týmu Jiří Vícha a budování týmu dále okomentoval: „V nominaci na světový šampionát je polovina těch, kteří hráli na olympijských hrách v Soulu. Znám je, není to pro mě nové družstvo. Tým se formuje, ale přednost dostanou hráči, kteří mají k reprezentačnímu dresu vztah. I mezi těmi, co hráli v Soulu, je několik dobrých typů a jsou i další. Proto nejsem pesimista."

Výkony československého týmu byly po šampionátu hodnoceny se smíšenými pocity. Na šampionátu družstvo dvakrát zvítězilo, dvakrát remizovalo, tři zápasy Češi prohráli. Konečné sedmé místo ale znamenalo postup na další vrcholné akce a tým se mohl opírat o výborné individuální výkony některých svých členů. Zazářili především brankáři Barda, Shejbal a Švajlen. „Všichni tři brankáři chytali velmi dobře, v některých situacích výborně. Shejbal a Barda i díky svým lidským charakterovým vlastnostem velmi zlepšili atmosféru v družstvu,“ hodnotil po turnaji trenér Vícha a dodal: „Nepamatuji si šampionát s takovými brankářskými výkony. Téměř každé družstvo mělo dva vyrovnané brankáře. Švédi a my dokonce všechny tři.“

Trenér chválil i další členy týmu. „Pivoti. Také všichni tři své úkoly splnili. Mezi křídelníky byly rozdíly zejména v úspěšnosti střelby, mají rezervy, ale není to naše nejslabší místo. Kdyby spojky zahrály o něco lépe, efekt by byl větší,“ viděl Vícha hlavní slabiny. Týmu chyběla typická střední spojka, zaskakovali pivot Kotrč a křídelník Novák. Kvůli zdravotním problémům se nominace vzdal olympionik Bajgar. „Kvalitních středních spojek je vůbec málo. Chyběly Islandu, Španělsku, NDR, nejsou ani v NSR. Těžko vysvětlit, proč,“ zamýšlel se v dobovém časopise Vícha.

Sedmé místo nemohlo být nakonec považováno za neúspěch. „Po šestém místě na olympijských hrách v Soulu jsme zapomněli na třinácté na MS ve Švýcarsku a na to, že právě ono reálně odráželo sílu naší házené a Soul že byl spíše výjimkou," řekl časopisu Šport v roce 1990 předseda Československého házenkářského svazu Rudlf Horváth.


Napodruhé Švédové Prahu dobyli

Švédsko mělo v roce 1990 aktivní členskou základnu 3 250 dospělých družstev, 44 000 dospělých házenkářů a házenkářek. (Pro srovnání v Československu v roce 1990 působilo na 339 dospělých družstev, 1 749 mládežnických, základna čítala 11 595 dospělých a 26 363 dětí.) Po Olympijských hrách v Soulu se trenérem týmu stal Bengt Johansson, z olympijského týmu mu zůstalo devět hráčů, z nichž pět hrálo v zahraničí. Doplnili je mladí talentovaní hráči, mezi nimi T. Svensson, nejlepší brankář juniorského MS 1989 ve Španělsku.

Švédové hráli na MS v Československu v roce 1990 ve složení Olsson, Frensson, Svensson – Persson, Wislander, Eklund, Lindgren, Carlén, Hajas, Cato, Jilsén, Thorsson, Sjögren, Olsson, Andersson, trenérem týmu byl Bengt Johansson. Turnajem prošli s jedinou porážkou, kterou jim nadělili házenkáři Rumunska.

 

 

Švédové vybojovali v Praze v roce 1990 mistrovský titul ve stejné hale, v níž v roce 1964 bojovali rovněž ve finále světového šampionátu. Tenkrát neuspěli, v roce 1990 je ale už diváci oslavovali jako vítěze. Zvítězili nad týmem Sovětského svazu, v té době obecně považovaným za nejlepší tým světa. Však i trenér Švédů Bengt Johansson po finálovém zápase prohlásil: „Z deseti střetnutí můžeme nad tímto soupeřem zvítězit třikrát. Jedno z těch vítězství přišlo dnes.“ Finálový zápas Švédsko – SSSR skončil výsledkem 27:23 (11:12). O třetí místo hrály týmy Rumunska a Jugoslávie, zvítězili Rumuni 27:21 (10:12).

Mistry světa se Švédové stali potřetí v historii (1954, 1958), stříbro brali v Praze v roce 1964, bronz v letech 1938 (historicky první MS) a 1964.

 

První test pro demokratické Československo

Světový šampionát hostila Československá federativní republika od 28. února do 10. března, tedy jen krátce po revoluci v listopadu 1989. Světová házená proto vyhlížela k šampionátu s napětím a snad i jistou mírou nedůvěry, zda v rychle se proměňující politické situaci pořadatelé přípravu zvládnou.

Erwin Lanc, bývalý ministr zahraničí Rakouska a předseda IHF však již před šampionátu vyjádřil pořadatelům důvěru: „Změny v Československu i v jiných zemích, které začaly rozvíjet demokratickou společnost se všemi osobními a lidskými právy, vítám. Budoucnost mě naplňuje optimismem, neboť jsem přesvědčen, že Češi a Slováci budou vědět, co je pro budoucnost společného státu důležité. Jsou to staré kulturní národy, které současné těžkosti překonají. Všechno probíhá podle dohody a na organizátory se můžeme spolehnout. Ve vaší krajině probíhá mírová revoluce, což je v politologii nový pojem, ale nemyslím si, že by vedení československého státu nemělo mít zájem, aby se první mistrovství ve změněné situaci nevydařilo. Vždyť je to i reklama navenek. Československý házenkářský svaz má lidi, kteří umí pracovat, výborně se s nimi spolupracuje a pravidelně jsem dostával informace z organizačního výboru. Infrastruktura pracuje, není důvod mít obavy,“ řekl před šampionátem v roce 1990 československým novinářům.

Šampionát nakonec skončil pořadatelským úspěchem. Přestože organizátoři připustili i některé nedostatky - například při přepravě družstev z Prešova do Ostravy, při zajišťování telefonického spojení se zahraničím nebo při více než hodinovém zpoždění leteckého speciálu v Košicích, bylo mistrovství hodnoceno pozitivně. Předseda Československého házenkářského svazu Rudolf Horváth ve svém hodnocení po světovém šampionátu poznamenal: „Člen IHF Heinz Seiler mi už v Prešově řekl: ´Zlatou medaili za výkony už asi nezískáte, ale za organizaci a společenskou stránku ano.´ Když jsem poznamenal, že úroveň služeb sotva dosahuje světové úrovně, odpověděl mi: ´Právě proto si zasloužíte uznání, protože jste museli vynaložit dvakrát více námahy, než když se taková akce organizuje na Západě.´“

Mistrovství světa v roce 1990 bylo zatím posledním seniorským světovým šampionátem, který se konal na území České republiky a časopis Štart se s ním rozloučil následovně:

„´Děkuji československým organizátorům, děkuji československému publiku,´ po této úvodní větě vyslovené prezidentem IHF Ewinem Lancem na závěr XII. mistrovství světa v házené mužů více než 10 000 diváků v pražské Sportovní hale ČSZTV zaburácelo. Vytryskl poslední gejzír nadšení, zvukový ohňostroj, který překlenul a uzavřel všechno, co se od 28. února do 10. března dělo na palubovkách i mimo ně v sedmi městech naší republiky. Skončil šampionát, který z jednoho dne na druhý bortil prognózy, popíral zaručené tipy, odkrýval dosud nevídané obrazy této dynamické hry, aby si to nejkrásnější nechal na samotný konec – krásu a velké překvapení, čím jen potvrdil, že házená je skutečně světovým sportem.“

 

Na základě dobových materiálů ve spolupráci s Národním házenkářským archivem

Foto: Časopis Štart 1990, Národní házenkářský archiv

 

MS 1990 – konečné pořadí

1. Švédsko

2. SSSR

3. Rumunsko

4. Jugoslávie

5. Španělsko

6. Maďarsko

7. ČSFR

8. NDR

9. Francie

10. Island

11. Polsko

12. Jižní Korea

13. Švýcarsko

14. Kuba

15. Japonsko

16. Alžírsko